Dohoda o provedení práce – víme vše!

Dohoda o provedení práce – víme vše!

Dohoda o provedení práce je nejoblíbenější forma najímání brigádníků. Ačkoliv ji novela zákoníku práce platná od 1.1.2012 zásadním způsobem přistřihla křidélka, stále zůstává nejvyhledávanější mimopracovní formou spolupráce. Kdy se vyplatí, jaké benefity a povinnosti přináší oběma stranám?

Dohoda o provedení práce = mimopracovní poměr

Jak již z nadpisu vyplývá, představuje dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“) mimopracovní poměr. Oproti klasickému zaměstnaneckému poměru se liší hned v několika bodech, které v článku uvádíme. Hned na úvod je vhodné podotknout, že po změnách v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) přibylo vrásek především na straně zaměstnavatelů. DPP již od jisté výše není tak výhodná jako dříve.

Základní charakteristika a příklady možného použití

DPP je nejčastěji využívaná pro najímání brigádníků a nestálých pracovníků pro jednorázové úkoly a sezónní práce. Od 1.1.2012 je limitována ročním rozsahem 300 hod., což znamená, že pracovník může ročně u jednoho zaměstnavatele odpracovat pouze maximálně 300 hod. Zároveň může pracovat pro libovolný počet zaměstnavatelů najednou.

Způsob uzavření, minimální odměna

Od roku 2011 musí být DPP uzavřena písemně a musí v ní být uvedeno, na jak dlouho se uzavírá (od…do, nebo na dobu určitou). Odměna nesmí být nižší, než činí minimální mzda (od roku 2007 je minimální mzda 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu).

Přibyly povinnosti

Od 1.1.2012 došlo k zásadním změnám v zákoníku práce, které měly dopad i na DPP. Účelem těchto změn je zvýšit příjem státního rozpočtu, z čehož logicky vyplývá vyšší míra odvodů. Do roku 2012 DPP podléhala pouze dani z příjmu fyzických osob.

Uvedená vyšší míra odvodů se týká všech DPP s odměnou nad 10 000 Kč měsíčně, které mají výkon zaměstnání na území ČR. V takovém případě vzniká povinná účast na sociálním a zdravotním pojištění. Tato povinnost s sebou přináší vyšší přímé náklady na straně pracovníka i zaměstnavatele. Zaměstnavateli nově vznikají vedlejší náklady spojené s povinností přihlásit pracovníka do registru zaměstnavatelů; vést evidenční list důchodové pojištění; po uplynutí doby, na kterou byla DPP sjednána vystavit potvrzení o zaměstnání a další. Veřejnost žila v domnění, že v období od 1.4.2012 do 31.12.2012 platí i povinná vstupní lékařská prohlídka, jejíž nedodržení může znamenat pokutu až do výše 2 mil. Kč. Vstupní prohlídce je možné se vyhnout. Jak? Viz poslední odstavec v článku Vstupní prohlídky u dohod.

Pracovní neschopnost

Pracovníkům s odměnou od 10 001 Kč za měsíc náleží náhrada mzdy v případě pracovní neschopnosti, kterou hradí prvních 21 kalendářních dnů zaměstnavatel. Nutné je ovšem předchozí rozvržení týdenní pracovní doby.

Podle zákoníku práce náleží náhrada odměny pouze za pracovní dny. Aby měl zaměstnanec nárok na nemocenskou, musí zaměstnavatel určit tzv. fiktivní rozvrh pracovní doby do směn. Bude-li vycházet z ročního stropu 300 hodin na zaměstnance, připadá na 1 měsíc 25 pracovních hodin.

Tip: Jestliže zaměstnavatel určí fiktivní rozvrh pracovní doby jako každé pondělí v měsíci po 6,25 hodinách, nevzniká zaměstnavateli povinnost prvních 21 dnů pracovní neschopnosti odměnu nahrazovat. Důvodem je karenční doba v délce prvních 3 pracovních dnů (směn) a na toto období připadnou právě 3 pondělky (21 dnů). Od 22. dne až do skončení pracovní neschopnosti bude zaměstnanec dostávat standardní nemocenské dávky od ČSSZ.

Zdanění DPP

Klíčové je, zda pracovník na konkrétní měsíc podepíše Prohlášení k dani.

  • Pokud nepodepíše, aplikujeme srážkovou daň z odměny (15 %, Zákon o dani z příjmu, § 6 odst. 4) a odvedeme ji příslušnému finančnímu úřadu. Základ daně se přitom zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.
  • Pokud Prohlášení k dani podepíše, měli bychom odvést zálohovou daň. Nicméně zálohová daň je až do 13 800 Kč měsíčně nižší než sleva na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) a za poplatníka tím pádem žádnou zálohovou daň neodvádíme (daň je nulová), v případě studenta (student do 26 let, respektive 28 let v případě doktorského studia) je zálohová daň nižší dokonce až do 16 033 Kč. Základ pro výpočet měsíční zálohy na daň se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Odvod daně

Podle zákona o správě daní a poplatků (§ 33 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb.) je plátce daně povinen podat přihlášku k registraci u správce daně (FÚ) nejpozději do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni. Při nesplnění je možné uložit opakovaně pokutu až do výše 2 mil. Kč.
Samotný odvod daně je plátce povinen odvést na příslušný finanční úřad nejpozději do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl plátce povinen srážku provést. Příklad: pracovník pro nás vykonával práci v lednu, v únoru obdrží na svůj účet odměnu s již započtenou srážkou, kterou odvedeme do konce března příslušnému správci daně – FÚ.

Vyúčtování daně z příjmu FO ze závislé činnosti

Zaměstnává-li podnikatel na DPP, vzniká mu povinnost registrace na FÚ (viz výše). Jednou ročně má plátce daně povinnost sestavit a odevzdat Vyúčtování daně z příjmu FO ze závislé činnosti.

Daňové přiznání pracovníka na DPP

Stejně jako u klasického zaměstnaneckého poměru je i u DPP možno požádat do 15. února po uplynutí zdaňovacího období o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatele, pokud pracovník podepsal Prohlášení k dani.

V opačném případě zaměstnavatel pouze vystaví Vystavení o potvrzení o příjmu. Jestliže pracovník v uplynulém zdaňovacím období pracoval na HPP, je srážená daň z DPP konečná. Nebylo-li tomu tak, podává do konce března daňové přiznání pracovník sám a uplatní tak příslušné slevy na dani.

Pojištění

Novelou zákoníku práce DPP nově od hranice 10 000 Kč za měsíc podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Při výpočtu těchto pojištění se pojistné zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zdravotní pojištění

Pokud pracovník dosáhne v daném měsíci odměny nad 10 000 Kč, vzniká mu za tento měsíc povinnost účasti na zdravotním pojištění.
Výše zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je výše odměny. Pojistné 13,5 % se skládá z odvodu pojistného zaměstnavatelem (9 %) a odvodu pracovníka (4, 5 %).
Celkové zdravotní pojištění (13,5 %) za zaměstnance je nutné uhradit do 8. dne měsíce, který následuje po tom, ve kterém došlo k dosažení zmiňované výše odměny.

Tip: v zákoně o veřejném zdravotním pojištění není ukotveno, že se příjmy z jednotlivých DPP pro účely zkoumání dosažení povinné účasti ve zdravotním pojištění sčítají. Z hlediska zdravotního pojištění tak je možné odpracovat více DPP u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci s celkovou odměnou nad 10 000 Kč, aniž by došlo ke vzniku povinné účasti na zdravotním pojištění.

Sociální pojištění

Podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zahrnuje sociální pojištění nemocenské pojištění a důchodové pojištění. Splatnost sociálního pojištění je nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Celková výše sociálního pojištění je 6,5 % na straně pracovníků (zaměstnanců) a 25 % na straně zaměstnavatelů.

U dobrovolného speciálního režimu zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců činí celková výše sociálního pojištění 26 %. Tento speciální režim umožňuje zaměstnavatelům odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy, která náleží první 21 pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Na nemocenské pojištění tak odvádí o 1 % více.

Nemocenské pojištění

Pracovníci neodvádějí nemocenské pojištění. Zaměstnavatelé odvádějí 2,3 % z vyměřovacího základu pracovníka.

Důchodové pojištění

Pracovníci odvádějí 6,5 % z hrubé mzdy (z odměny), dalších 21,5 % odvádějí za pracovníky zaměstnavatelé.

Pojistné na státní politiku zaměstnanosti

Zaměstnavatelé přispívají 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti z hrubé mzdy pracovníka (odměny).

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

Je často vědomě nebo nevědomě opomíjený typ pojištění. Podle §12, odst. 1, bod 1 vyhlášky MF č. 125/1993 sb, vzniká povinnost platit pojistné zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Zákonné pojištění za zaměstnance spravuje pouze pojišťovna Kooperativa.

Výše pojistného se vypočítá vynásobením příslušné sazby pojistného podle rizikové skupiny zaměstnanců (viz příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků) a souhrnem vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával.

Pokud zaměstnavatel za své zaměstnance toto pojištění neplatí, hrozí mu pokuta ve výši 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Ostatní důležitá fakta

Nový zákoník práce v lecčem sbližuje DPP a klasický pracovní poměr. Nicméně pro DPP neplatí úprava pro výkon práce, pokud jde o:

  • převedení na jinou práci a přeložení,
  • dočasné přidělení,
  • odstupné,
  • pracovní dobu a dobu odpočinku (během 24 hodin po sobě jdoucích ale nesmí výkon práce přesáhnout 12 hodin)
  • překážky v práci na straně zaměstnance
  • dovolenou
  • skončení pracovního poměru
  • odměňování s výjimkou minimální mzdy
  • tzv. ochranná lhůta ve vztahu k peněžité pomoci v mateřství
  • cestovní náhrady (viz níže)

Dávky ošetřovného a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

U DPP nemají ani nemocensky pojištění pracovníky na tyto formy dávek nárok.

Peněžitá pomoc v mateřství

Vzhledem k tomu, že při práci na DPP neplyne ochranná lhůta, má pracovnice nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v případě, že je v den nástupu na PPM účastna nemocenského pojištění.

Cestovní náhrady

Lze pracovníkovi poskytnout, pokud

  • bylo právo na cestovní náhrady sjednáno písemně a
  • bylo určeno místo pravidelného pracoviště pracovníka nebo vykoná(vá)-li pracovník práci mimo obec bydliště a ve smlouvě to bylo určeno.

Ukončení DPP

DPP je zakotvena v § 75 zákoníků práce (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce), který neupravuje zákonnou možnost ukončení dohody o provedení práce před dosažením sjednaného rozsahu práce. Tzn., že DPP nelze bez zakotvení ve smlouvě ukončit bez udání důvodu s 15denní výpovědní lhůtou od doručení jako dohodu o pracovní činnosti.

Protože je DPP povinně sjednána písemně, není problém podmínky předčasného ukončení DPP předem stanovit a to i bez uvedení důvodů.

V opačném případě je jedinou možností předčasného ukončení DPP oboustranná dohoda účastníků.

Publikováno dne: 23. 4. 2012 v kategorii Pracovně právní vztahy

Líbí se Vám obsah této stránky? Podělte se o ni s přáteli.



Mohlo by Vás zajímat

Dohoda o pracovní činnosti - víme vše

V dnešním článku se zabýváme další formou zaměstnávání mimo hlavní pracovní poměr. Podrobně rozebíráme všechny náležitosti a fakta související s dohodou o pracovní činnosti.

Vstupní prohlídky u dohod

Zákon o specifických zdravotních službách zavedl od 1.dubna 2012 povinné zaměstnanecké vstupní prohlídky u dohod. Podrobnosti v článku.

Contrust Group s.r.o.

© Contrust Group s.r.o.

IČ: 293 89 526 (vedená u rejstříkového soudu v Ostravě, spisová značka: C 45593)

Vedení společnosti

Ing. Marek Habrnal

Mobil: +420 775 583 783

marek.habrnal@contrust.cz